Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zánik závodu ČKD Sláviamotor Napajedla

5. 4. 2014

                                 Zánik závodu ČKD Slávia motor Napajedla

 

      V osmdesátých letech 19 .století vznikla strojnická dílna bří Paříků v Napajedlích v okrese Zlín,tehdy okres Uherské Hradiště ,která prováděla instalace vodovodů,opravy zemědělských strojů a jízdních kol. Později byla zahájena výroba mlátiček a různých zemědělských strojů. Již  v roce 1906 byl tu vyroben první ležatý benzínový motor o síle 6 koňských sil a současně byl vytvořen zdařilý motor stojaté konstrukce,který dal základ tradici naftových motorů vodou chlazených z označením Slávia. Ze strojírenské dílny se stal závod .

 Po první světové válce se výroba motorů začala úspěšně rozjíždět. Dílna se přestěhovala tehdy na okraj Napajedel a tím začala pracovat továrna Slávia. První byla vybudována slévárna a pak postupně další objekty. Motory Slávia získávaly oblibu v ČSR i v zahraničí a zásilky byly adresovány do Polska, na Balkán, Jižní Ameriky,Afriky, a blízký východ. Do roku 1939 bylo vyrobeno téměř 25 000 motorů a 8 000 mlátiček a mnoho dalších zemědělských strojů.

 Za druhé světové války byla výroba zemědělských strojů omezena a prováděla se zde oprava křídel letadel německých bombardérů Junkers 88. Dne 2. května 1945 osvobodila Napajedla Rudá armáda. Továrna započala znovu vyrábět zemědělské stroje . Dělníci se vrátili ke svým strojům. Vrátili se i ti co byli totálně nasazeni a vězněni v Německu. Revoluční závodní výbor byl ustaven 14. května 1945 .

 V první etapě znárodňování se závod dostal mezi národní podniky. Reorganizace a změny jak ani jinak být nemohlo při konsolidaci národního hospodářství republiky určily náplň závodu . Postupně byla zrušena výroba mlátiček a zemědělských strojů., jednalo se o kusovou výrobu. V padesátých letech minulého století se výrobní program zaměřil na výrobu naftových pomaloběžných motorů značky Slávia vodou chlazených o výkonech 5 , 6 , 8 , 12 , 15 , 27 PS ( koňských sil) Závod přešel z kusové výroby na středně sériovou výrobu. Bylo třeba modernizovat,rozšířit,zavést ve výrobě pokrokové technologické metody. Tyto motory sloužili především pro zemědělství,stavebnictví,vodní a lesní hospodářství a další různé provozy. Národní podnik musel rozšířit výrobní prostory,strojní zařízení a novou technologii. Rovněž musela být věnována zvýšená pozornost zlepšení péče o zaměstnance,vybudováním hygienických zařízení,neboť do té doby než byl podnik znárodněn chodili dělníci ze slévárny, obráběcích dílen a montáže domů ve špinavých montérkách a to nejen v Napajedlích ,ale i do okolních obcí několik kilometrů vzdálených. A to bez umytí a vůbec neosprchování. Závod se postupně modernizoval. Měl svou modelárnu,moderní slévárnu ,mechanické a montážní dílny,moderní kalírnu,expedici a sklady. Byla zřízena vývojová konstrukce,dílenská konstrukce pro výrobu přípravků,zkušebna výrobků,odborné učiliště a výroba byla postupně rozvíjena a modernizována .Byly vyrobeny nové vzory motorů vodou i vzduchem chlazených.

Závod postupně měnil své organizační uspořádání,které se neustále vylepšovalo. Prošel řadou začlenění- Agrostroj,Motor Union,Československé závody naftových motorů-závod 04 až po ČKD  Napajedla – Slávia motor Napajedla. Za existence závodu se zde 68 let vyráběly dieselové motory. Začalo se vyrábět ve velkých sériích. Motory byly oblíbeny pro svou konstrukční jednoduchost,snadnou údržbu a obsluhu. Vývoz byl na Kubu,do SSSR, Afriky a přední Asie. Jednalo se o motory vodou chlazené.

V sedmdesátých letech se začaly konstruovat a vyrábět motory vzduchem chlazené,modernější,ale náročnější na obsluhu, a to D 80 , D 90 , 2S 95, 4S 95 . Dále se zde vyráběla řada převodových skříní pro různé odběratele . Byl upraven a využíván montážní pás,kde šlo již o sériovou výrobu . V té době se začala vyrábět převodová zařízení do nakladačů HON-050 A , dále převodovky pro Závody ťažkého strojárstva  Krupina a ZŤS Dětva .Za zajímavost stojí výroba dieselelektrického soustrojí DS 07, DS 12,DS 24.Tato zařízení byla velkým pomocníkem pro podniky,kde nebyla elektrická energie a stejně tak do provozů,kde bylo potřeba při vypnutí proudu tento výpadek nahradit náhradním zdrojem-viz nemocnice(při operacích a laboratořích a dalších)  a pro použití v armádě a na stavbách .Pro Agrostroj Prostějov se vyráběly motory do malotraktorů o které byl velký zájem. Malotraktorů se vyrobilo na 40 000 kusů a byla po nich poptávka v mnoha zemích Evropy. Mimo motory a převodovky pro různé odběratele se vyráběly i  vačkové hřídele . Rovněž se dodávaly do různých závodů litinové odlitky. Jednalo se až o 15 odběratelů. Odlitků se vyrobilo 4500 tun za rok . V továrně byl zřízen sklad, odkud se expedovaly výrobky na pokyn zahraničního obchodu Pragoinvest, do různých oblastí světa. Rozšířil se vývoz motorů do SSSR, Polska,Maďarska,Holandska,Jugoslávie,Španělska,ale zejména do vzdálených zemí jako je Zimbabwe ,Irán,Afganistan, Kambodža,Laos,Nigérie,Kuba,Jihoafrické republiky,Čína,Keňa,Sýrie a Etiopie.Ve slévárně došlo k podstatným změnám. Dříve samostatné ruční stroje byly nahrazeny výkonnějšími.. Nad nimi byly násypníky s pískem,který padal do rámů. Navíc písek byl přizpůsoben tak ,aby se do něj mohla odlévat litina přímo. Stejně tak byla zavedena nová technologie odlévání skořepinovou metodou. Bez této metody by nebylo možné vyrábět žebrované válce na vzduchem chlazené motory D-80 a D-90. Slévárna doznala celkem zásadní změny jak do organizační tak i technické úrovně.

 Závod věnoval  pečlivou pozornost výchově odborného dorostu.Bylo  zřízeno odborné učiliště  Učilo se zde více jak 30 mladých učňů v jednom ročníku v potřebných profesích . Jako modelář,slévač,soustružník,frézař,horizontkař ,brusič a zámečník. Do závodu byli přijímáni absolventi vysokých a středních škol a bylo organizováno a plně podporováno závodem  studium pracujících při zaměstnání jako byla střední škola pro pracující s maturitou,střední průmyslová škola  a střední ekonomická škola . Rovněž bylo podporováno dálkové vysokoškolské studium  na vysokých školách v Praze ,Brně a v Ostravě . V padesátých letech se ještě strojaři učili pro továrnu v Čakovicích u Prahy a modeláři a slévači v ČKD Blansko.

 Závod byl v roce 1958 vyznamenán za své pracovní úspěchy Řádem práce. V roce 1964 mu byl udělen titul závod 20.výročí SNP .

Vedení závodu spolu s odborovou organizací zakoupilo rekreační středisko Martiňák v Beskydech v obci Horní Bečva . Celou budovu rekonstruovalo,zajistilo tak pro zaměstnance zimní i letní dovolené . Rekonstrukce byla velká. Z původní turistické hospody se stalo velmi atraktivní rekreační středisko s dostatkem ubytovacích pokojů,ale i společná ubytovna pro zájezdy. Za spoluúčasti zaměstnanců byl vybudován lyžařský vlek. Závodní autobus zde dovážel zaměstnance a jejich rodiny. Středisko bylo využíváno i pro školu v přírodě a pionýrské tábory.

 Závod měl také svůj závodní časopis,do kterého přispívali zaměstnanci svými články. Byl odrazem dění v závodě.

Je pochopitelné,že v závodě aktivně fungoval politický a společenský život. ROH jako masová organizace spolupůsobila na práci celého závodu za 90 procentní účasti zaměstnanců. Odbory se podílely na přidělování poukazů na všechny druhy rekreací,podnikové, odborářské ,zahraniční a potřebným do lázní . Odborová organizace významně působila na pracovní morálku,plnění výrobních úkolů a spolu s vedením zajišťovala účast odborů na řízení. Závod měl své sídliště.

KSČ v závodě měla 4 základní organizace s celkovým počtem asi 400.členů a rovněž působila na členy a pracovníky při plnění úkolů daných státním plánem . Rovněž působila při řízení závodu . V závodě vznikla již v roce 1948 Lidová milice,která prováděla pravidelná cvičení a prováděla v určitých dnech ostrahu závodu (9.květen nebo 28 říjen . ) O žních střežila Lidová milice nedaleký výkupní sklad a stohy blízkých JZD a státního statku. Dvakrát se podílela svou pomocí při povodních v tehdejší době.

 Rovněž zde byla aktivní svazácká organizace ,která měla svůj pěvecký soubor. Pořádala sportovní akce,organizovala Soutěž tvořivosti mládeže (STM) a Soutěž technické tvořivosti mládeže (STTM).Rovněž se podílela na brigádních akcích a to na úpravě nádvoří závodu a budov v závodě i na stavbě drůbežárny jako stavby mládeže spolu s jinými svazáckými organizacemi v Napajedlích .

 Závodní dobrovolný požární sbor měl více jak 20členů,měl k dispozici vhodné prostory,pravidelně každý týden cvičil a podílel se na protipožární prevenci . Bylo zakoupeno nové moderní požární auto .

 S nedalekým plastikářským závodem Fatra Napajedla byl zřízen společný Závodní klub Slávia -Fatra Napajedla . V zámeckém parku byla postavena budova závodního klubu s prostory vhodnými pro činnost zájmových kroužků dle zájmu a s divadelním sálem . Závodní klub byl velmi aktivní,ve kterém se vyžívalo mnoho zaměstnanců z obou továren a občanů Napajedel. Do dnešních dnů jsou zde organizovány divadelní festivaly,které se každoročně konají za účasti známých souborů . Působily zde i hudební skupiny jako například taneční orchestr GB účastník festivalu mládeže v Helsinkách . Dechovka Napajedlanka , která hrála na plesech a různých slavnostech v Napajedlích a okolí i při rozloučení s občany. Dodnes zde existuje folkloristický soubor Radovan, který má svou cimbálovou muziku a věnuje se výchově svých následníků.

Po takzvané sametové revoluci byl vznášen požadavek syna původních majitelů firmy a jeho synů na navrácení továrny. Tato ale byla znárodněna Benešovými dekrety a tak jim majetek nebyl vrácen. V závodě byla zřízena ,,Rada pracujících“. Továrna vystoupila ze svazku ČKD Praha a.s a přijala název Slávia a.s . Po vstupu do kuponové privatizace byla většina akcií v držení zaměstnanců. Do hry vstoupili opět synové pana Paříka a ve spolupráci s některými zaměstnanci.,kteří měli přístup k majitelům akcií, rozeslali dopisy ve kterých slibovali jejich držitelům,že do roku 2000, pokud jim přepustí rozhodovací pravomoc, na pět let bude továrna velmi úspěšná a zajistí svým vlivem zahraniční odbyt.Mluvilo se i o výrobě kombajnů,což se však nerealizovalo. Tato akce a odkup části akcií od privatizačního fondu jim přineslo držení balíku akcií nad 30 procent. Byli zvoleni do představenstva a získali tak potřebnou pravomoc. Současně založili společnost ,,Bří Paříkové“ a vyhradili si právo výhradního obchodního zastoupení. Tak Slávia akciová společnost fakturovala výrobky na fy. Bři Paříkové , kteří za ně problematicky platili. Jejich působení v továrně zastupoval jako ředitel Ing. Jiří Kotas. Nutno podotknout,že Slavia a.s byla silně zadlužena u bank,neplatila DPH a ani zdravotní a sociální zabezpečení. Po získání vlivu v Agrostroji Prostějov vytvořili komanditní společnost. Do řízení továrny byl dosazen Čechoameričan Ing. Olmer. V roce 1998 byl majetek převeden do nově vytvořené společnosti Wisconsin s.r o . Roztržkou mezi Ing.Olmerem a Ing. Paříkem,kteří byli vlastníky,došlo k tomu,že byla dána do konkurzu. Strojní vybavení bylo odprodáno pražským překupníkům, slévárenské zařízení do ANAH  Prostějov. Takto v roce 1998 skončila činnost dříve prosperující továrny. Na závěr je nutno dodat,že technologické vybavení mělo zůstatkovou hodnotu nad 60 procent z hodnoty továrny.

 Fabrika se rozpadla a dnešní stav je takový ,že je tam několik drobných podnikatelů asi 20

s počtem zaměstnanců asi 220. Objektivně řečeno,několik továrních budov dostalo nový kabát, ale to co bylo vybudováno a dostalo se na moderně odpovídající úroveň bylo zrušeno. V roce 1989 bylo v továrně 1260 zaměstnanců včetně učňů. V tu dobu činil objem výroby 389 milionů korun,zisk závodu byl asi 14 procent z této částky. Závod měl vysokou produktivitu práce a konečnou vlastní montáž funkčních celků. Převážná část zaměstnanců pocházela z okresů Zlín a Uherské Hradiště,protože město Napajedla se nachází na hranici těchto dvou okresů. Do závodu ještě dojížděli lidé z okresů Kroměříž a Hodonín.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                                   Pod čárou

 

Stručný životopis továrny Sláviamotor Napajedla zpracovali bývalí zaměstnanci tohoto závodu . Alois Vychodil, Ing.Josef        Blažek  a Ing. František Janiš

Alois Vychodil

Vstup do závodu 1947,učeň soustružník,technolog,vychovatel,vedoucí útvaru výchovy kádrů.

V roce 1964 odvelen do národních výborů. MěNV Napajedla –tajemník, ONV Gottwaldov-vedoucí organizačního odboru. 38let poslancem a zastupitelem města  Napajedel (1964-2002)

10 let poslanec ONV Gottwaldov.

Ve Sláviamotoru pracoval jeho otec,matka ,manželka,dcera.

 

 

Ing. Josef Blažek

Vstup do závodu 1947,učeň modelář,hlavní metalurg,vedoucí odbytu. V závodě pracoval do roku 1990. Působil v mnoha společenských,zastupitelských a politických funkcích v továrně i ve městě.

 

Ing. František Janiš

 Vstup do závodu v roce 1959,učeň ,soustružník,kontrolor ,vedoucí útvaru péče o opracující,ekonomický náměstek ředitele,ředitel závodu v letech 1986 až 1990. Působil dále v mnoha společenských a politických funkcích v továrně i ve městě .

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obrázek 1Výrobní hala Slaviamotoru

 

 

 

 

 

 

 

Obrázek 2Vyrobní haly továrny Slaviamotor

 

Obrázek 3-Vyrobky továrny Slaviamotor-naftové motory na výstavce v napajedelském muzeu

Obrázek 4-Moderní naftové motory-výrobky ČKD-Slaviamotor Napajedla

 

Obrázek 5-Montažní linka motorů v závodě -60 léta 20 století

Obrázek 6-Foto ze Závodní školy práce,kterou prošli mnozí mistři továrny

 

Obrázek 7-Majitel  továrny Oldřich Pařík ve své kanceláři