Josef Nesvadba,občan,

Co trápí studenty (ve Vsetíně) aneb Výchova mladých politiků (hrou)

Dnešní generace mladých žije více v přítomnosti, snad by se ujal výraz až v absolutní přítomnosti. Škola patří ke sférám, nad kterou by měla mít společnost, respektive stát, do značné míry kontrolu. Člověk bez budoucnosti může propadnout omrzelosti a přijmout »nabízenou ruku« nějakých, a je jich dost, devastujících procesů, jevů. Mnozí mladí lidé s jejich vztahem k politice vyjadřují svoji nespokojenost přiblížením se k extremistům nebo protisystémovým stranám. Kdo je vinen? Důvodů je více než dva, které uvádím.

Prvním je (silná) korupce všude, kam se podíváme, a často tam právě mladí lidé nahlížejí (a nikdo jim to ani nezakazuje). Druhým důvodem je (může být) ekonomika. Mladý člověk cítí, že se rozhoduje podle ekonomie. A on sám je z tohoto procesu vyloučen (studuje, finančně jej podporuje stát a rodina, případně sponzor), prostě z ekonomické sféry jsou mladí lidé vyloučeni. Pokud nestudují, jsou nezaměstnaní a často přijímají práci podřadnou, hlavně, že pracují. Tak ztrácejí o politiku zájem, jeví se jim čím dále častěji, že politika není to, čemu se říká veřejný zájem, veřejné rozhodování. Proto vstupují do různých rádoby politických sdružení nesoucích prazvláštní názvy (např. Stříkačky jen pro hasiče, Vše pro..., Za zdravý V... a v témže městě Vše pro zdraví občanů...(Věci veřejné). Tato seskupení pochopitelně mají příliv mladých (seskupení vznikne a bez problémů zanikne - ztrácí se vše, co bylo do organizace vloženo, a to je někdy dobře). Ti slabší pak přestupují k jiným seskupením a přijdou-li o zaměstnání, je tady záchranná sociální síť. A to je problém, hodný zvláštního zřetele s ohledem na budoucnost mladého člověka.

Čtenář si klade otázku (po letech v naší straně usilovného hledání forem práce s mladými)? Jak z toho ven? Já sám nedávám radu, od toho jsou starší, zkušenější s přehledem větším, než mám já sám. Jen souhlasím s tím, že mladí mají určitá přání, tužby, a toho je třeba využít.

Chtěl bych se podělit (jako omluvu za to, že nedávám radu na palčivé téma) o prožitek z bydliště, kde vykonávám funkci zastupitele města. Obdržel jsem pozvánku tohoto znění: »...zveme Vás na simulované jednání Zastupitelstva města V., kde na místa zastupitelů usednou studenti tří středních škol z města. Projednají témata, která považují ve svém okolí za důležitá, a navrhnou, co by změnili.« Škoda jen, že v sále kromě nás tří zastupitelů nebyl přítomen nikdo další. To mně sdělili dva studenti. Určitě počítali s účastí občanů. Ti však nepřišli. A to je první problém. Co znamenalo toto simulované jednání: bylo to vlastně vyvrcholení dvoudenní simulační hry o komunální politice »Mladí lidé rozhodují«. Akci pořádala ve městě společnost Friedrich-Ebert-Stiftung v ČR ve spolupráci s městem Vsetín a příslušnými středními školami ve městě. Mladí zastupitelé byli rozděleni do pěti politických stran (fiktivních), každá strana měla svého předsedu klubu a mluvčího.

Mladí zastupitelé a zastupitelky (obě pohlaví byla zastoupena ve stejném poměru) byli velmi dobře informováni formou předloh k jednotlivým problémům ve městě, které skutečné vzešly ze setkání zastupitelů s občany v rámci akce Zdravé město.

Lze říci, že mladí se vžili do role upřímně, s emocemi i bez nich, až chladně, nebo s osobním či skupinovým zájmem. Spektrum fiktivních politických stran respektovalo »výsledky« voleb, zastoupení pravice, tak i levice či středu, bylo patrné z vystoupení jednotlivých »zastupitelů«. Vzešla i řada návrhů a dá se říct, že respektovala i sociální skladbu obyvatel města. Citlivý pozorovatel měl tak možnost vnímat názory, formulace stanovisek různého politického zaměření. Je pravdou, že sociální hledisko někdy pokulhávalo za pragmatickými názory a podle toho byly záměry prosazovány. Bylo možné poznat, že pravicový názor na věc se rýsoval pouze v odmítání jiného názoru. Chyběl důkaz, snaha přesvědčit protistranu o správnosti zrovna »mého« názoru. Nechyběl však smysl pro humor se studentskou recesí.

Pokud nebude odstraněn první problém - neúčast občanů na takové »hře« na politiky, nemá smysl mluvit o dalších problémech. Já jsem však času nelitoval.

Vlastislav ANTOLÁK, zastupitel města Vsetína a kandidát KSČM do Senátu, volební obvod č. 78 - Zlín