Proslov u památníku hrdinů ve Zlíně dne 1. května 2016
Vážení spoluobčané, soudružky a soudruzi, vážení přátele !
Scházíme se tu tradičně každoročně abychom zde u památníku vzpomenuli tu dobu před již 71 léty, kdy nastal čas boje za naše národní osvobození z područí fašismu představované Německou říší. Dlouhá doba odvála možná již z myslí našich mladších generací povědomí o tom, co se vlastně tehdy stalo. Proto o tom krátce povyprávím :
Píše se rok 1938. Českoskoslovenský lid jednoznačně demonstruje před celým světem svou připravenost bojovat se zbraní v ruce proti stále narůstajícím požadavkům sousedního fašistického Německa a jeho spojenců za svou národní svobodu a za svou republiku. Buržoazní čs. vláda se však po zradě našich západních spojenců nakonec podrobuje diktátu z Mnichova a vydává svá pohraniční území s pásem opevnění a prezident Beneš odchází do zahraničního exilu.Období druhé republiky, jak známo netrvá dlouho a je nasilně ukončeno odtržením Slovenska a nastolením luďáckého klerofašistického režimu tam pod vedením kněze Tisa a dalších zrádců čs.republiky.Zbytek Čech a Moravy je 15 března 1939 vzat v Berlíně „pod ochranu Velkoněmecké říše a jeho vůdce Adolfa Hitlera“
Přicházi k nám německá armáda a represívní fašistické orgány jako je gestapo,SD a další policejní složky. Je nastolen u nás protektorát Bohmen und Moren včele se státním prezidentem Háchou a do vlády jsou pozváni mnozí zrádci našeho národa ! Nastává doba největší národní poroby v našich dějinách ! Jsou zatykáni především komunisté a další čeští vlastenci podezřelí z protiněmecké a protifašistické činnosti podle předem připravených seznamů v rámci akce Gitter. Po demonstraci 28 října1939 k uctění výročí vzniku samostatného Československa, kdy došlo ke střelbě do demonstrujících čs. občanů a zastřelení studenta Opletala. Po jeho pohřbu 17 listopadu 1939 jsou zavřeny české vysoké školy a odvlečeno 1100 studentů do koncentračních táborů a kaznic. Další vlna represalíí proti domácímu odboji přichází z nástupem SS grupenfurera Reynharda Heydricha do funkce protektora. Tento předkládá Hitlerovi plán „ Konečného vyřešení české otázky“.a vyhlašuje,že zde není pro Čecha místa ! Po atentátu na něj rozzuření okupanti vyhlašují u nás stanné právo. Čeští lidé jsou v dosud nevídaném počtu zatýkáni a bez soudu popravováni nebo odesíláni na smrt do koncentračních táborů s poznámkou -Návrat nežádoucí -. Je rozhodnuto pro výstrahu vypalit obec Lidice ! Teror fašistických katanů proti českému lidu a jeho odboji,jak komunistickému, tak i nekomunistickému pokračuje v neztenčené míře až do posledních chvil jejich krutovlády ! Přesto domácí i zahraniční odboj ani na chvíli neutichá ! Na místa pozatýkaných a zavražděných a umučených nastupují další noví bojovníci za svobodu našich národů. Dochází k diverzím,narušována je zbrojní výroba, šíří se letáky a tiskoviny a vznikají partýzánské skupinky a oddíly.Dostává se domácí podpory paraskupinám shozeným do vlasti jak z Anglie tak ze Sovětského svazu. Vyznamnou podporou domácímu odboji se stává podpis československo-sovětské smlouvy ze dne 12 prosince 1943 podepsané prezidentem Benešem se sovětskou vládou !Dalším momentem se stává vznik Slovenského národního povstání v Banské Bystrici 29 srpna 1944 . Tak se válka posunuje přímo na uzemí čs.republiky ! Boj o Duklu v Karpatech se stává bojem k znovuobnovení samostatné čs. republiky ! V tomto boji bojují vedle sebe vojáci Rudé armády a čs.armádního sboru vedeného generálem Ludvíkem Svobodou !
Je zde potřeba říci,že to bylo umožněno vítězstvím Rudé armády v těžkých bitvách o Moskvu, Stalingrad, Kursk, Leningrad a Kyjev ! Tam se totiž rozhodlo především o výsledku druhé světové války a porážce fašismu v Evropě !
Učastí Čechoslováků v bojích na východní frontě u Sokolova, Bíle Cerkve, Kyjeva se rozhodlo o poválečném přátelství mezi lidem Československa a národy Sovětského svazu,které je platné dodnes a je nutné za ně bojovat i dnes proti různým novodobým zrádcům,provokaterům a lidem usilujícím o novou fašizaci Evropy !
Nyní se ale vraťme k událostem jež vedli ke svobodě jihovýchodní Moravy a města Zlína . Zlín nebyl na hlavním bojovém směru ,ale
v těsné blízkosti bojových operací dvou sovětských frontů mezi nimiž aktivně působily jednotky 1.čs brigády Jana Žižky. Stal se však místem kterým vedly ústupové cesty fašistických vojsk a kterým hrozilo obklíčení na východní Moravě. Od prvního května Zlínem ustupují Němci a Maďaři. Tehož dne vstupuje na zlínsko Rudá armáda , jednotky rumůnské a příslušníci čs armádního sboru Vlárským a Lyským průsmykem , z jižního vsacka a oblasti Uherskohradišťska. Na jižním postupovém směru byly posledními obcemi v boji o přístup do Zlína obce Březnice,Kudlov a Jaroslavice. Boje právě zde nabyly velké intenzity v nichž padlo 8 rudoarmějců a 2 rumuni.
Dne 2.května sovětská vojska překonala v těžkém kopcovitém terénu za chladného a deštivého počasí za bojů více jak 20 kilometrů. Znovu získané svobodě se ten den mohlo tak těšit 43 obcí okresu. Ke Zlínu se přiblížila sovětská 40 armáda svým 2 armádním sborem. Jeho 240 divizi velel generálmajor T.F Umanskij a průzkumným oddílům veleli plukovníci Grozněv a Bakájev.Obyvatelstvo zlína bylo vyrozuměno o vzniku bojů o město informováno v 15 hodin spuštěním sirén. Významnou pomoc vojakům Rudé armády poskytla skupina lidí z řad partyzánů,jejich pomocníků a obyvatel. Rozhořel se boj o důležitá místa ve městě jichž se zúčastnili partyzáni oddílu Ovčáček , kteří sestoupili z kopců od Lhoty u Malenovic. Němci se ještě v noci z 2 na 3 května pokusili ve městě o několik útoků ale byli odraženi a vyhnáni.Tak byl Zlín vyrván z rukou německých okupantů !
Ostatní obce se dočkali své vytoužené svobody ve dnech 2 až 6.května 1945. Píší o tom jejich kroniky ! Vyprávějí o tom sepsané vzpomínky občanů a historické dokumenty a filmy !
Naše svoboda byla v těchto dobách draze vykoupena. Prezident Svoboda o tom napsal : „Vzpomeňme jak lehce jsme o svou svobodu přišli a jak těžce a za jakých obětí jsme ji nabývali .“
Svědčí o tom i tato fakta . Z okresu Zlín bylo zatčeno a uvězněno v koncentračních táborech, věznicích a káznicích 1 804 občanů a bylo popraveno,umučeno nebo tam zemřelo 1054 občanů. V bojích při osvobozování našeho okresu padlo 134 vojáků sovětských , 84 rumunských a 51 našich občanů! V našich zahraničních jednotkách padlo našich 41 vojáků . Bojů se zúčastnilo 85 vojáků z okresu Zlín. V první partyzánské brigádě Jana Žižky,.která byla rozčleněna do 32 oddílů pod velením Dajana Bajanoviče Murzina v okrese Zlín bojovalo 450 partyzánů a jejich pomocníků . Z nich položilo za naši svobodu 81 z nich. !
Věčná sláva padlým hrdinům ! Věčná sláva našim osvoboditelům ! Vojákům Rudé armády,vojákům čs armádního sboru, odbojařum a partyzánům !
Smrt fašismu ! Pojďme společně proti fašizaci Evropy !
Proti hazardu s válkou v Evropě ! Oběti té předchozí nás k tomu zavazují !
Josef Nesvadba ,předseda Česko-Ruské společnosti Krajská rada Zlín
Předneseno dne 1 května 2016 v Komenského sadech u Památníku hrdinů
ve Zlíně