Cesta na Valašsko
Cesta na Valašsko
Letní čas inspiruje k cestám, a tak jsme se jako členové Česko-ruské společnosti vydali na valašské kotáry za Rožnov pod Radhoštěm do prostředí vesnic podél rožnovské Bečvy. To je Horní, Prostřední a dolní Bečva na něž shlíží bůžek Radegast z mohutného Radhoště opředeného bájnými pověstmi a příběhy dochovávanými z generace na generaci zdejších lidí.
I tyto vesnice byly před 75 lety osvobozovány z pod jha nacistické německé okupace.A to vojáky Rudé armády, příslušníky čs. armádního sboru a vlastenci z řad partyzánských oddílů. Ti by v horách nemohli přežít bez podpory zdejších občanů. Mnozí z nich za to zaplatili svými životy.
Aby toho nebylo zapomenuto jsou zde památníčky se jmény těch, co za svobodu těchto hor, samot, pasek, luk a vesnic v tomto boji padli.
Stalo se tak zejména poté, co se po vypuknutí Slovenského národního povstání SNP na mnoha místech 29. srpna 1944, za nedalekou hranicí Slovenska zformovala ve Sklabině partyzánská brigáda Jana Žižky pod vedením Janko Ušiaka. Byla složená hlavně z výsadku partyzánů ze Sovětského svazu shozeného na západní Slovensko a dalších vlastenců a internacionalistů řady národností. Došlo k rozhodnutí, aby jiskra povstání byla přenesena do prostoru Protektorátu Čechy a Morava, všude tam, kde se k tomu ukáží vhodné podmínky a ty právě poskytovaly lesy moravskoslezských Beskyd a tamější lidé. Tímto úkolem byla právě pověřena První partyzánská brigáda Jana Žižky. Její části, v září 1944 za bojů z jednotkami SS a policie pod osobním velením K. H. Franka v katastru obce Makov v místě U tabulí (za pomoci učitele a převaděče - partyzána Jana Háši), přecházely do údolí řeky Bečvy a nacházely úkryty na Kněhyni a na Martiňáku poblíž Čertova mlýna.
Jednotky gestapa SS a policie vytrvale pátraly po partyzánech a trestaly jejich podporovatele. V říjnu a v listopadu 1944 vedli akci Tetřev a Tetřívek, kdy obstoupili němečtí vojáci, esesáci a gestapáci hory a pročesávali je. Trestali smrtí každého, kdo byl podezřelý z toho, že je partyzán, nebo je jakkoli podporuje. Oheň partyzánských akcí se postupně od Bečev přenášel až do Hostýnských hor, ke Zlínsku a pak i skupinou Olga a Bohuš i na Kroměřížsko a Vyškovsko, tak jak postupovali partyzánské skupiny krajinou. Vypovídají o tom kroniky obcí, knížky, vzpomínky pamětníků, kteří již nejsou kvůli odstupu času mezi námi a zůstávají tak jen památníčky se jmény a je dobře, že se místní o ně dobře starají, aby další zejména mladí nezapomínali. Viděli jsme to na Martiňáku u zdejší horské chaty, na návsi u Obecního úřadu Horní Bečvy, v místní části Kněhyně, kde je pomník popraveného obchodníka Oldřicha Šimurdy a pamětní deska umístněná u vchodu zdejší mateřské školky. Také pomníček u lesní cesty pod Pustevnami věnovaný právě učiteli Janu Hášovi. Před základní školou Prostřední Bečvy se tyčí v parčíku monumentální pomník partyzánům a osvoboditelům. Ne jinak tomu je na Dolní Bečvě. V parčíku u hlavní cesty je monumentální pomník umučeným, padlým v boji a 17 neznámým rudoarmějcům.
Fotky z těchto míst přikládáme a doufáme, že i místní lidé, u příležitosti výročí Slovenského národního povstání, které zde vneslo boj proti okupaci a fašistické tyranii, nezapomenou zde v těchto místech vzdát čest všem bojovníkům proti fašismu.
Josef Nesvadba, krajská rada Česko-ruské společnosti Zlínsko
